Předešlé výpravy: Rybicky Robinsoni Cestovatelé Indiáni Mraveniště Loupežníci

Příběhy tisíce a jedné noci

Seherezada

Milé děti!

V pradávných, velmi dávných dobách, kdy ještě věřil lid i knížata, že hvězdy visí na železných skobách a zem je jako koláč placatá, žil jeden král a ten měl krutý zvyk. Když oženil se, dal druhý den zrána svou ženu stít.

I zoufá každá panna, když král se ohlásí, co nápadník. Jednou zalíbila se tomu králi spanilá dívka jménem Šahrazád. Otec i matka hned se rozplakali, že mají hezkou dceru králi dát. Dívka však nebyla jen krásná, byla i chytrá, vtipu měla za tři. Vždyť k pravé kráse vtip i rozum patří, bez bázně králi ruku slíbila.

Slaví se svatba s velikými hody, mají tam jídla z cukru, ovoce, pomerančové, malinové vody. Medu víc, než je vody v potoce, s růžemi jasmín voní ze zahrad. V kašnách tam zlaté rybky dovádějí, v cypřiších, dubech, houští, ptáci pějí a skryté harfy nepřestanou hrát. Snesla se noc a stolovníci vstali, zbyl tu jen král, s ním krásná Šahrazád.

Šahrazád dlouho králi vyprávěla tisíc a jednu noc jí naslouchal. Slavičí píseň ze zahrady zněla a jasmín voněl, svěží vánek vál. Svou ženu za nic byl by nedal král. A některé z nich vám povím, voní v nich růže s květem jasmínovým a žhne z nich slunce z pouští a z holých skal. Jsou krásné přitom vtipu mají za tři, vždyť k pravé kráse, vtip i rozum patří a nemusí ji znát jen onen král….